Obsah

Z historie

 

Na počátku dějin této obce stály 3,5 km od Rožmitálu ve výšce 536 m n. m. dvě tvrze. Jedna na vršku zvaném Hůrka, druhá ve vsi na místě zvaném Melichárek (zde je dnešní dětské hřiště).
Sídlila zde chudší větev Buziců, kteří se psali z Vranovic, to vše v roce 1318. Nejznámější z Buziců byli v roce 1353 Jiřík, v roce 1367 Oldřich a v roce 1378 Jaroslav, který se psal z Valdeka a Vranovickou tvrz prodal. V roce 1436 se stal pánem na Vranovicích Hašek ze Zvířetic. Nevládl zde dlouho a panství Vranovické bylo přikoupeno k Rožmitálu. Roku 1469 postoupili bratři Lev a Protiva z Rožmitálu Vranovice králi Jiřímu z Poděbrad výměnou za Mirotice. Potom zase byly Vranovice připojeny k Rožmitálskému zámku. Pustá tvrz ve vsi Melichárek byla v 16. století nějaký čas v držení Žákavce ze Žákavy, který vlastnil i Vranovský dvůr. Můžeme se domnívat, že Vranovský dvůr vznikl kolem roku 1525. Tolik první zmínky v Ústředním státním archivu. Tehdy i tvrz na Hůrce byla pustá, o čemž svědčí Václav Hájek z Libočan, který byl v roce 1526 ve Starém Rožmitále farářem.

V roce 1566 jsou zmínky o 10 obydlích, v roce 1654 o 13 domcích, roku 1837 bylo 69 domků a na přelomu 19. - 20. století bylo ve Vranovicích 94 domků. V roce 1921 vznikají na Melínce 2 domy, U Skokana 1 dům, je založena myslivna a ve Dvoře je postaven 1 dům. V 17. století se obec pozvolna přesouvá od Hůrecké tvrze k cestě na Příbram. Staré usedlosti pod Hůrkou se neopravují a lidé si staví nová obydlí blíž k cestě, po níž jezdili formani se zbožím do Rožmitálu a do Příbrami.

První zmínky o počtu obyvatel jsou z roku 1837, kdy Vranovice měly 487 lidí, nejvíce v historii měly Vranovice 634 obyvatel a to v roce 1890.

V roce 1850, kdy byla zavedena samospráva obcí, náležely k Vranovicím ještě tyto obce: Horní Láz, Hoděmyšl, Sedlice a Strýčkovy. Tyto obce se kolem roku 1880 od Vranovic odloučily. Roku 1964 došlo k dalšímu sloučení obcí Vranovice, Sedlice a Hoděmyšl až do začátku 90. let. Od té doby jsou Vranovice opět samostatnou obcí.

V obci bylo založeno několik spolků. Divadelní spolek založil v roce 1912 řídící učitel František Bláha a Dvouhaléřový spolek založil horník Jan Pazderník. Oba tyto spolky společně s hasičským sborem pořídily ze svých příspěvků jeviště pro ochotnická divadla ve stodůlce hostince U Štěchů. K těmto spolkům přibyla v roce 1922 Dělnická tělocvična jednota, která v roce 1926 postavila dřevěnou tělocvičnu na východ od školy. Roku 1935 tato dřevěná bouda vvyhořela. Již v následujícím roce byla postavena tělocvična nová - větší a zděná.

Škola byla postavena v letech 1910 - 11 nákladem 42.939 K. Dříve děti chodily do školy ve Skuhrově, od roku 1818 v Nesvačilech a od roku 1899 v Rožmitále. Škola byla původně dvoutřídní. 1. prosince 1924 Zemská školní rada nařídila, aby "obě třídy byly vyučovány společně jedním učitelem". Druhá třída byla zrušena až v roce 1926. Ve škole se vyučovalo do roku 1966, kdy zdejší děti začaly navštěvovat nově postavenou školu J. J. Ryby v Rožmitále pod Třemšínem.

Na podzim roku 1976 bylo započati s přestavbou školy na jednotřídní mateřskou školu. Ta byla dokončena v roce 1979. Roku 1997 byla při mateřské škole zřízena i školní družina pro děti do 11-ti let. Mateřská škola i školní družina slouží dětem dodnes. Od roku 1942 je v přízemí školní budovy umístěna kancelář a zasedací místnost Obecního úřadu (do té doby se úřadovalo v domech starostů).

Ve Vranovicích často řádily požáry, v nichž největší vypukl 13.8.1888. Tehdy shořelo 32 stavení a kaple. V roce 1921 lehlo popelem 9 domů.

14. dubna 1928 začal obcí jezdit pravidelně autobus. 20. prosince 1928 začal obcí jezdit státní autobus. Do té doby zajišťoval autobusové spojení na lince Rožmitál -Příbram pan Otto Marzín, majitel autobusu z Podlesí u Příbrami.

V roce 1936 vyhořel hostinec U Štěchů, ve stodůlce shořelo i jeviště Divadelního sdružení. V roce 1937 byla provedena elektrifikace obce. Poprvé se začalo svítit 8.11.1937.

První díl silnice Láz - Rožmitál od Jamek u Lázu až k hostinci Františka Mazance ve Vranovicích byl dostavěn roku 1938. V této době se také započalo se stavbou druhého dílu silnice - "na hoděmyšelských drahách".

15.9.1946 byla ve Vranovicích odhalena deska obětem nacismu. Slavnosti byli přítomni patryzáni z Brdských lesů a vojáci zahraničního odboje. V tomtéž roce byla opravena místní kaplička a byl vyhlouben rybníček nade vsí - zásobárna vody v případě požáru.

V roce 1956 bylo schváleno převzetí zemědělské půdy od některých zemědělců a předání státu. O rok později začala stavba družstevního kravína. Zednické práce byly zadány Okresní zemědělské výstavbě, pomocné práce místní stavební skupině, byly vyhlašovány pracovní povinnosti všech občanů. Kravín byl zprovozněn 5.12.1958.

Kolem 50. let byla vystavěna nová požární zbrojnice a autobusová zastávka u kapičky.

V listopadu 1965 se započalo s budováním spojovací cesty mezi Vranovicemi a Sedlicí (dokončena 1968). V obci bylo zřízeno nové "výbojkové osvětlení".

V roce 1967 byl vybudován nový taras kolem potoka, který protéká okolo silnice. Tím byla silnice rozšířena, taras byl opatřen zábradlím. Silnice Vranovice - Sedlice byla napojena na silnici Sedlice - Rožmitál. Na těchto akcích odpracovali občané 2.200 hodin.

Koncem 60. let byla dokončena výstavba 1. bytové jednotky o 4 bytech pro JZD, byla zahájena výstavba 2. bytové jednotky.

V 70. letech probíhaly v obci meliorační práce, systematická drenáž a hloubení koryt pro odtok vody.

V roce 1975 bylo slavnostně předáno veřejnosti koupaliště (požární nádrž). Při výstavbě koupaliště byly objeveny pozůstatky starého mlýna, o kterém se nikde nedochovaly žádné zmínky. Jedno kamenné mlýnské kolo bylo vyzdviženo a usazeno jako památka na hráz koupaliště. Ve stejném roce byla provedena kabelizace stávajícího drátového telefonního vedení. V roce 1979 byla provedena regulace potoka tekoucího přes obec - u silničního mostu - roury pod povrchem byly vyměněny za větší, byla zabudována svodidla.

V 80-tých letech dále pokračovaly práce na zvelebování obce, úpravy cest, okolí MŠ a místního obchodu Jednoty a pohostinství.

V roce 1989 byla dokončena stavba bytovky nedaleko koupaliště ( 7 bytů).

V září 1989 byla za vydatné pomoci místních občanů opravena kaplička. Byla zhotovena omítka, nové dveře, kaplička byla nově obílena. Byla opravena zvonice a znovu zavěšeny oba zvonce na nové hřídele.

V 90. letech se rozpadá většina "zájmových organizací", svoji činnost si zachovává pouze Sdružení dobrovolných hasičů a myslivecké sdružení.

V posledních letech byla v obci zrekonstruována tělocvična, která je nyní majetkem Obecního úřadu, v místní MŠ proběhla nákladná rekonstrukce topení.

 

Z obecní kroniky (úvodní stránky)

Kronika obce Vranovic byla založena v roce 1923 za starosty Františka Rambouska. Kronikářem obce byl již v roce 1921 obecním zastupitelstvem ustanoven učitel František Červený (do roku 1924). Po něm následoval od roku 1927 Karel Hrdina, řídící učitel ve Vranovicích.

V roce 1923 bylo v obci 15 rolníků a 16 činných horníků (havířů), kteří docházeli "do hor" (do Bohutína). V tomtéž roce byly v obci tři hostince. Ves měla tehdy 544 obyvatel.

 

Škola

Od roku 1911-12 mají Vranovice "krásnou dvoutřídní školu. Okna její hledí na polední stranu. V I. patře jsou třídy, sborovna a kabinet. V přízemí jsou byty pro učitelstvo. Na západní straně je letní tělocvična a ovocná školka, na východě zahrádka, na sv. kolna a popelník. Škola má letos 42 děti, 21 v I. tř., 21 v II. tř. Letos tu byl ustanoven říd. učitelem zdejší rodák Hrdina Karel, pocházející z č. 34, jak říkají "u Starejch". Od počátku učí na zdejší škole učitel Červený Frant., jenž tuto kroniku píše. (...) Jinak je obec naše dosti živá. Všechny cesty se jen hemží potahy i v neděli a ve svátky. Nějak mají lidé pilno."

 

Sbor dobrovolných hasičů

"Již před velkým požárem v r. 1888 ustavil se v naší obci sbor dobrovolných hasičů, kteří o tom velkém ohni ukázali velmi dobrou pohotovost"

 

Spolková činnost

V obci kromě sboru dobrovolných hasičů ustavily se v roce 1912 dva spolky: Dvouhaléřový z podnětu horníka Pazderníka Jana, čp. 17 a Divadelní z podnětu řídícího učitele Frant. Bláhy, jenž pořídil z příspěvků hasičského sboru a Dvouhaléřového spolku pěkné jeviště pro ochotnická divadla. Po světové válce zřízena místní osvětová komise a obecní knihovna, jíž předala svůj inventář knihovna sboru hasičského. K těmto spolkům přibyla r. 1922 Dělnická tělocvičná jednota. A tak mohl zde vykvésti utěšený kulturní život, jen kdyby většinou bodří občané nebyli tak tvrdošíjní v přesvědčení, že všechna práce v těch spolcích náleží učiteli, který je tím přetížen."

"Dne 27. ledna 1924 sehrálo "Divadelní družstvo" hru "Sňatek na zkoušku" v hostinci p. Fr. Mazance. Dne 8. dubna 1924 konala se na obecním úřadě první schůze místní osvětové komise, která byla zvolena na 4 roky, tj. na r. 1924 - 1928. (...) Dne 8. dubna byla zvolena knihovní rada..."

 

Některé události

Pan Fr. Durdil, elektrotechnik z Rožmitála, asi koncem února 1925, dal do zdejší školní budovy dopraviti svou přijímací stanici radiovou a poskytl obecenstvu příležitost, aby poprvé poslechlo radio. Ve zdejší obci pořídil si první stanici radiovou říd. učitel Karel Hrdina dne 1. května 1926."

"Dne 20. listopadu 1927 převzala vojenská lesní správa od arcib. panství rožmitálského a též od jiných sousedních majitelů rozsáhlé komplexy lesní v Brdech za tím účelem, že v nich bude zřízena vojenská střelnice."

"Dne 14. dubna 1925 začal naší obcí jezditi autobus, který udržuje pravidelné spojení mezi Rožmitálem a Příbramí. Majitelem autobusu je Otto Marzín z Podlesí u Příbramě.

V neděli dne 7. října 1928 uspořádal zdejší hasičský sbor pod protektorátem obecního zastupitelstva slavnost 10 letého trvání republiky a 40 letého trvání hasičského sboru..."